|
|
Odezva biologických signálu na akustickou a optickou stimulaci
Strakoš, Libor ; Chmelař, Milan (oponent) ; Bubník, Karel (vedoucí práce)
Cílem této práce je záznam a vyhodnocení biologických signálů spjatých s činností autonomního nervového systému v reakci na podněty optického a akustického charakteru. Podněty vyvolávající změnu signálů jsou prezentovány ve formě obrázků. Týkají se změn barev, základních symbolů a kolorifikace neutrálních fotografií pomocí odlišných barevných vzorů. Akustická stimulace je zastoupena úlekovými podněty ve formě krátkých impulsů bílého šumu. Změny v signálech jsou statisticky či subjektivně vyhodnoceny jako změny v pocitech testované osoby. Pro získání komplexní informace vyplňují testované osoby dotazník, týkající se jejich pocitů z prezentovaných obrázků. Výsledky dotazníku jsou srovnány s odezvou signálů.
|
|
|
Změny elektrické mozkové aktivity hodnocené pomocí sLORETA v průběhu cílené emoční stimulace
Špidlenová, Lada ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Změny elektrické mozkové aktivity hodnocené průběhu emoční stimulace měn elektrické mozkové aktivity průběhu cílené emoční stimulace, která probíhá prostřednictvím třítýdenního tréninku vizuální imaginace. Elektrická mozková mozkové aktivity proběhlo rovněž v Výzkumné měření zahrnovalo měření elektrické aktivity mozku, jež jsme registrovali pomocí povrchového telemetrického 32 kanálového EEG přístroje án pomocí EEG čepice (Electro Cap) s plochými registračními elektrodami. Celkový počet elektrod na čepici je ozmístěním dle mezinárodně platného 20. Impedanční odpor elektrod nepřevyšoval 10 kΩ, vzorkovací následně zpracována pomocí pro třicetisekundový bezartefaktový úsek, který byl následně exportován do sLORETA programu. Probandi byli rozděleni náhodným losem do tří různých aždý z účastníků vyplnil před samotným měřením test živosti představivosti The Vivid (VVIQ). Následoval tří účastník plnil ve virtuální realitě (VR videa) následně také úkol řikrát l video a imaginoval chůzi. Při speciálními 3D brýlemi na probanda působil vjem či přirozené zvukové pozadí . Vjemy posazené negativně obsahovalo video negativní skupiny, pozitivně vnímané neprošlo žádnými změnami oproti původní nahrávce. Při kontrolním měření se cénář opakoval, jako při měření prvním. Následně proběhlo vyhodnocování výsledků. Program sLORETA...
|
|
|
Individuální program rozvoje zrakové percepce dítěte s postižením zraku prostřednictvím LiteScout tabule a příslušenství
KUČEROVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem zrakového vnímání u dítěte se zrakovým postižením pomocí tabule LiteScout a jejího příslušenství. Teoretická část této práce se zaměřuje na charakteristiku zrakového postižení, pojednává o nápravě funkce postiženého orgánu, o rozvoji nepostižených smyslů a funkcí, které nahrazují funkci postiženého zraku a popisuje metodiku rozvoje zrakového vnímání, tzv. zrakovou stimulaci. Hlavní část bakalářské práce se zabývá popisem samotného diagnostického a intervenčního nástroje a vytvořením individuálního plánu rozvoje zrakového vnímání. Výsledkem této bakalářské práce je vytvořený individuální plán s cvičeními na míru konkrétního dítěte se zrakovým postižením. Dalším výsledkem této práce je překlad metodických materiálů k LiteScout tabuli, který je v příloze této práce.
|
|
|
Podpora zrakového vnímání u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením
Adamčíková, Zdeňka ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Diplomová práce se věnuje funkčnímu vyšetření, zrakové stimulaci a nabídce Středisek rané péče, která v oblasti podpory zrakového vnímání poskytují služby dětem v raném a předškolním věku. Cílem práce je analýza rozhovorů s pracovnicemi středisek rané péče o možnostech a nabídkách v oblasti zrakové podpory, jenž střediska zprosředkovávají rodinám a jejich dětem s postižením. První čtyři kapitoly se zabývají teoretickými východisky v oblasti funkčního vyšetření zraku, zrakovou stimulací a charakteristikou skupiny dětí raného a předškolního věku se zrakovým a kombinovaným postižením. V neposlední řadě je prostor věnován také organizacím, které poskytují služby rané péče, jejich struktůře, personálnímu složení a nabídce služeb. Obsahem páté kapitoly je výzkumné kvalitativní šetření. Sběr dat byl realizován formou rozhovorů s instruktorkami zrakové stimulace a s poradkyní rané péče. Analýza těchto rozhovorů se stala základním východiskem pro následné vymezení souboru doporučenihodných podnětů pro dobrou praxi.
|
|
|
Porovnání mozkové aktivity pomocí sLoreta mezi Feldenkraisovou metodou a vizuální stimulací
Novotná, Tereza ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název diplomové práce: Porovnání mozkové aktivity pomocí sLORETA mezi Feldenkraisovou metodou a vizuální stimulací Cíle práce: Cílem práce je vyhodnotit intracerebrální zdrojovou aktivitu v průběhu jednoduchého pohybu paže inspirovaném Feldenkraisovou metodou a porovnat ho jednak s vizuální stimulací téhož pohybu pomocí videozáznamu, jednak s imaginací téhož pohybu. Pohyb vycházející z Feldenkraisovy metody byl zjednodušen na opakovaně provednou flexi dominantní horní končetiny. Zdrojová aktivita byla hodnocena z povrchového EEG a vyhodnocena pomocí sLORETA programu. Metody: K získání dat byla vytvořena experimentální studie obsahující vzorek 12 probandů ve věku 22-60 let, s věkovým průměrem 27 let, obou pohlaví. Participantům byla změřena mozková aktivita pomocí skalpového EEG přístroje při provedení flexe dominantní horní končetiny inspirovaném Feldenkraisovou metodou. Experiment se skládal z pěti částí: 1. klidové EEG vyšetření s otevřenýma a zavřenýma očima, 2. aktivní provedení flexe dominantní horní končetiny s otevřenýma očima, 3. aktivní provedení flexe dominantní horní končetiny se zavřenýma očima, 4. sledování videozáznamu s opakovaným pohybem dominantní horní končetiny do flexe, 5. imaginace flexe dominantní horní končetiny se zavřenýma očima. Každá část trvala dvě minuty. Mezi...
|
|
|
Porovnání mozkové aktivity pomocí sLoreta mezi Feldenkraisovou metodou a vizuální stimulací
Novotná, Tereza ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název diplomové práce: Porovnání mozkové aktivity pomocí sLORETA mezi Feldenkraisovou metodou a vizuální stimulací Cíle práce: Cílem práce je vyhodnotit intracerebrální zdrojovou aktivitu v průběhu jednoduchého pohybu paže inspirovaném Feldenkraisovou metodou a porovnat ho jednak s vizuální stimulací téhož pohybu pomocí videozáznamu, jednak s imaginací téhož pohybu. Pohyb vycházející z Feldenkraisovy metody byl zjednodušen na opakovaně provednou flexi dominantní horní končetiny. Zdrojová aktivita byla hodnocena z povrchového EEG a vyhodnocena pomocí sLORETA programu. Metody: K získání dat byla vytvořena experimentální studie obsahující vzorek 12 probandů ve věku 22-60 let, s věkovým průměrem 27 let, obou pohlaví. Participantům byla změřena mozková aktivita pomocí skalpového EEG přístroje při provedení flexe dominantní horní končetiny inspirovaném Feldenkraisovou metodou. Experiment se skládal z pěti částí: 1. klidové EEG vyšetření s otevřenýma a zavřenýma očima, 2. aktivní provedení flexe dominantní horní končetiny s otevřenýma očima, 3. aktivní provedení flexe dominantní horní končetiny se zavřenýma očima, 4. sledování videozáznamu s opakovaným pohybem dominantní horní končetiny do flexe, 5. imaginace flexe dominantní horní končetiny se zavřenýma očima. Každá část trvala dvě minuty. Mezi...
|
|
| |
|
|
Zraková stimulace u dětí s těžkým kombinovaným postižením na základní škole speciální
HATWIKOVÁ, Lukania
Bakalářská práce se věnuje tématu Zraková stimulace u dětí s těžkým kombinovaným postižením na základní škole speciální. Cílem bakalářské práce je na podkladě realizovaného kvalitativního šetření vytvořit návrh reedukačního postupu zrakové stimulace u dětí s těžkým kombinovaným postižením a jeho následná evaluace. V souladu s výše vymezenými cíli byly formulovány dva dílčí cíle: 1. Zjistit, ve kterých oblastech zrakové percepce má vybraný žák problémy. 2. Zjistit posuny a změny po realizované zrakové stimulaci. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je složena ze tří kapitol. První z nich se věnuje vymezení pojmů. Druhá kapitola se věnuje vzdělávání žáků s kombinovaným postižením. V třetí kapitole je popsána zraková stimulace, její zásady, principy a druhy. V praktické části jsou charakterizovány cíle práce, metodika šetření, techniky sběru dat. K naplnění cílů praktické části byla použita kvalitativní metoda. Technikou sběru dat bylo pozorování, rozhovor a analýza dokumentů. Reedukační postup byl aplikován na respondenty s cílem podpořit oslabené zrakové funkce. Výstupy popsané v praktické části práce budou aplikovatelné v oblasti vzdělávání žáků s těžkým kombinovaným postižením. Po formálních úpravách mohou být tyto výstupy východiskem pro zpracování instruktážního a informačního materiálu pro rodičovskou veřejnost dětí s těžkým kombinovaným postižením. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že při práci s dětmi s tímto typem postižení nelze vytvořit obecně platné závěry. Pravidelným procvičováním se zrakové funkce zlepšují, ale záleží na aktuálním stavu dítěte. Pokud je dítě ve špatném psychickém nebo fyzickém stavu, může dojít k regresi.
|
|
|
Využití her a hraček při rozvoji dětí s těžkým kombinovaným a zrakovým postižením
Trojánková, Jana ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Bakalářská práce "Využití her a hraček při rozvoji dětí s těžkým kombinovaným a zrakovým postižením" je zaměřena na možnosti rozvoje dětí s těžkým kombinovaným postižením, které mají také těžké zrakové postižení. Popisuje možnosti využití hraček a her při specifických zrakových a multisenzoriálních stimulacích v rámci edukačního procesu. V teoretické části vymezuje základní pojmy a zabývá se teoretickými východisky v oblasti vývoje dítěte, jeho zrakového vnímání a vývoje jemné a hrubé motoriky. Také popisuje některé nejčastější diagnózy spojené s pojmem kombinované postižení. Praktickou část tvoří kazuistika dítěte s těžkým kombinovaným a zrakovým postižením.
|
|
|
Podpora zrakového vnímání u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením
Adamčíková, Zdeňka ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Diplomová práce se věnuje funkčnímu vyšetření, zrakové stimulaci a nabídce Středisek rané péče, která v oblasti podpory zrakového vnímání poskytují služby dětem v raném a předškolním věku. Cílem práce je analýza rozhovorů s pracovnicemi středisek rané péče o možnostech a nabídkách v oblasti zrakové podpory, jenž střediska zprosředkovávají rodinám a jejich dětem s postižením. První čtyři kapitoly se zabývají teoretickými východisky v oblasti funkčního vyšetření zraku, zrakovou stimulací a charakteristikou skupiny dětí raného a předškolního věku se zrakovým a kombinovaným postižením. V neposlední řadě je prostor věnován také organizacím, které poskytují služby rané péče, jejich struktůře, personálnímu složení a nabídce služeb. Obsahem páté kapitoly je výzkumné kvalitativní šetření. Sběr dat byl realizován formou rozhovorů s instruktorkami zrakové stimulace a s poradkyní rané péče. Analýza těchto rozhovorů se stala základním východiskem pro následné vymezení souboru doporučenihodných podnětů pro dobrou praxi.
|
host ::
RSS.